Prázdny
0,00 €
 
Zámek Dobříš - Stavebnice papírového modelu

Zámek Dobříš - Stavebnice papírového modelu

Autor:
autor neuvedený
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 01.12.2011
HISTORIE OBJEKTU Dobříšské panství náleželo po staletí panovníkovi. Od 13. století býval jeho centrem hrad Vargač, jehož význam v průběhu 16. a 17. století značně upadl. Nejspíše za vlády císaře Rudolfa II. vznikl v Dobříši při dvoře panský dům, který se stal sídlem hejtmana. První zmínka o něm pochází z roku ...
Naša cena knihy: 0,00 €
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Rozmer: 209x298x4 mm
Hmotnosť: 176 g
EAN: 8594168990201
Rok vydania: 2011
Žáner: Vystřihovánky
Typ: Papírenské zboží
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
The Pyramid
Mankell Henning
12,17 €
Ťažké rozhodnutie
autor neuvedený
1,96 €
Dürer - plakáty
autor neuvedený
0,00 €
Putování za nejmocnějším kouzlem
Daniela Krolupperová
10,73 €
Slovensko - ukrajinská konverzácia
autor neuvedený
5,90 €
More! Level 2 2nd Edition: Workbook
Puchta Herbert
13,63 €
O knihe
HISTORIE OBJEKTU Dobříšské panství náleželo po staletí panovníkovi. Od 13. století býval jeho centrem hrad Vargač, jehož význam v průběhu 16. a 17. století značně upadl. Nejspíše za vlády císaře Rudolfa II. vznikl v Dobříši při dvoře panský dům, který se stal sídlem hejtmana. První zmínka o něm pochází z roku 1606. Roku 1630 koupil panství za 40.000 zlatých hrabě Bruno z querfurtské větve rodu Mansfeldů – bohatého rodu, který roku 1775 uzavřením rodinné smlouvy splynul s rodem Colloredů. V současnosti převažuje názor, že to byli František Maxmilián Mansfeld (1639 – 1692) a jeho syn Karel František Adam Antonín Mansfeld (1678 – 1717), kteří nechali v místě starého panského domu vybudovat zámek. Svědčí o tom i dobříšské angažmá architektů Františka Maxmiliána Kaňky a jeho žáka Františka Ignáce Prée, z něhož se dokonce dochovaly plány dobříšského zámku (1727). Jindřich Pavel František Mansfeld (1717 – 1780) nechal v letech 1745 – 1765 zámek přebudovat v honosnou rokokovou rezidenci. Přestavba byla realizována podle projektu francouzského architekta Julese Roberta de Cotte mladšího (1683 – 1767). O výzdobu zámku se zasloužili především: štukatér Giovanni Niccolo Servandoni, sochař František Ignác Platzer a malíř Jan Petr Molitor. Počin výstavby krásného zámku dobře ladil s povýšením Jindřicha Pavla Františka Mansfelda do knížecího stavu (1746). Do historie se však Jindřich Pavel zapsal především jako krutý utiskovatel poddaných, za což byl roku 1770 dokonce odsouzen k dočasné ztrátě panství. Trest mu ale byl nakonec prominut. Zámek sloužil jako sídlo rodu Colloredo – Mansfeldů téměř až do poloviny 20. století. Za tu dobu se jej ještě v 19. a na počátku 20. století dotkly dílčí stavební úpravy. Roku 1942 zabrali dobříšský zámek nacisté. Tím nastává krátká a významná, ale temná kapitola historie objektu – bylo v něm zřízeno sídlo říšského protektora. Další konfiskaci zažil zámek roku 1945, aby poté více než padesát let sloužil Syndikátu českých spisovatelů a Ministerstvu kultury. Roku 1997 byl zámek Dobříš rodu Colloredo – Mansfeldů v restituci vrácen. I přesto zůstal přístupný veřejnosti.