Zámek Hořovice - Stavebnice papírového modelu

HISTORIE ZÁMKU Barokně-klasicistní zámek Hořovice se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Starý zámek Hořovice stojí na místě někdejšího gotického hradu, založeného na přelomu 13. a 14. stol. Hrad byl majetkem pánů ze Žerotína, krále Václava IV. a za husitských válek Ondřeje Hulera. V době Třicetileté války bylo město se zámkem vypáleno a vydrancováno Švédy. Zámek byl opraven v roce 1648 za Bořity z Martinic. Hořovice pak připadly v dědictví hrabatům z Vrbna a ti se rozhodli postavit si nový pohodlnější zámek. Hořovický Nový zámek je barokní stavba ze začátku 18. stol. Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy se stal jeho novým majitelem hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm I., který vtiskl interiérům druhorokokovou a klasicistní podobu. Hlavním autorem proměn byl kasselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Potomci knížete z Hanau sídlili v Hořovicích až do roku 1945 a uskutečňovali jeho další úpravy až do dvacátých let 20. stol. Hořovický zámek byl rodu po 2. světové válce vyvlastněn. Poté byl zámek načas zabrán i oddílem sovětské armády, z čehož se ještě dlouho vzpamatovával. Zámek se návštěvníkům prvně představil v roce 1954. Od roku 1974 byl uzavřen kvůli generální rekonstrukci, která trvá prakticky dodnes. Znovu hořovický zámek otevřel své brány veřejnosti v roce 1985. V roce 2002 byl areál státního zámku Hořovice vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámek dnes spravuje Národní památkový ústav. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Hořovický Nový zámek je dvoupatrová budova s půdorysem písmene H. Za vstupním vestibulem se nachází oválná hala se schodištěm, nad kterým je na klenbě živě barevná rokoková freska s námětem Oslava věd a umění od Jana Ferdinanda Schora. Hlavní sál se nachází uprostřed prvního patra. Prostorný, bohatě zdobený sál vznikl v polovině 19. stol. úpravou původní kaple, má novoklasicistní podobu ze 20. let 20. stol. Jeho dominantou jsou nástěnné malby Karla Würbse z let 1856 – 1876. Dále spatříme Červený salonek, Zelený salon a také velkou jídelnu s úpravu ve stylu druhého rokoka. Zaujme i oválná knihovna s přibližně 4.000 svazky. Pro milovníky lovu a honu je zde Lovecký salon vyzdobený tapetami s loveckými výjevy, pak Zlatý salonek se štukovou výzdobou a galerií miniaturních portrétů. Dalšími pozoruhodnými prostorami zámku jsou pracovna Rudolfa z Vrbna, hudební salon a salon přijímací, kde je deponována cenná ručně malovaná katastrální mapa zdejšího panství z roku 1756. Ve východním křídle je situován soukromý byt posledních majitelů. Zámek obklopuje anglický park, založen v 18. stol., kde roste řada cenných stromů. V původních bytech služebnictva je dnes umístěna Galerie umělecké komárovské litiny. Výstava prezentuje širokou škálu tehdejších výrobků od mříží, reliéfních portrétů až po dokonale a precizně zpracované šperky. Původní pokoje pro hosty jsou dnes zaplněny spoustou hraček, se kterými si hrály děti v průběhu nejméně 3 století. Uvidíme část chlapeckou se společenskými hrami a stavebnicemi, a část pro dívky s panenkami a pokojíčky. Zajímavostí je rozměrný funkční model železnice z počátku 20. stol. V bývalé zámecké kuchyni si dnes lze prohlédnout ojedinělou expozici hracích strojků a hudebních automatů z 18. - 20. stol. Některé exponáty jsou dodnes funkční. Jako doplňkovou výstavu ke stálé expozici „Hudba bez hudebníků“ je pro návštěvníky přichystána výstavu historických gramofonů ze soukromých sbírek. Ale zcela nová výjimečná expozice je „Nadpřirozené bytosti“, která zaujme nejen ty nejmenší. Budeme se proplétat lesem plným bludiček, lesních skřítků, údolí elfů a víl. Zahlédneme čertovu kazatelnu, kde kázal sám ďábel obklopen rarachy.