Elektrický vesmír

Nová kosmologie, založená na současných poznatcích astronomie a fyziky plazmatu Vesmír BEZ hypotetických a neprokázaných černých děr, temné hmoty, velkého třesku, termojaderné reakce ve Slunci... Teorie „plazmatického“ či „elektrického“ vesmíru, k níž se již přiklání mnoho současných vědců, se ostře střetává se starou dominující představou, založenou převážně na působení gravitačních sil. Nová astronomická pozorování dosavadní „gravitační“ teorii výrazně zpochybňují nebo přímo vyvracejí. Zastánci „elektrického vesmíru” vycházejí z objevů fyziky plazmatu, z díla švédského fyzika Hannese Alfvéna, nositele Nobelovy ceny, a norského vědce Kristiana Birkelanda, stejně jako z pozorování současných astronomů.