Prázdny
0,00 €
 
-28 %
Dvory a rezidence ve středověku II.

Dvory a rezidence ve středověku II.

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 09.02.2009
Publikace Dvory a rezidence II. Skladba a struktura dvorské společnosti je druhým výstupem z tematicky zaměřených vědeckých setkání Dvory a rezidence ve středověku, které se zaměřují na problematiku středověkého dvora. Jak naznačuje podtitul, je svazek rozdělen do dvou tematických bloků. První, věnovaný „skladbě“ ...
Bežná cena knihy: 17,57 €
Naša cena knihy: 12,65 €
Ušetríte: 28 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 510
Rozmer: mm
Jazyk: česky
EAN: 9788072861347
Rok vydania: 2009
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Zrození námořního obrněnce
Milan Jelínek
9 999,00 €
Denní diář Twill 2022, černozlatý
autor neuvedený
12,90 €
Statika stavebních konstrukcí I.
Jaroslav Kadlčák
18,15 €
Patrick Melrose II
Edward St Aubyn
21,89 €
Kameny světa
Kolektív
7,90 €
O knihe
Publikace Dvory a rezidence II. Skladba a struktura dvorské společnosti je druhým výstupem z tematicky zaměřených vědeckých setkání Dvory a rezidence ve středověku, které se zaměřují na problematiku středověkého dvora. Jak naznačuje podtitul, je svazek rozdělen do dvou tematických bloků. První, věnovaný „skladbě“, zohlednil převážně elementární badatelský přístup – snahu identifikovat dvorskou společnost a poznat její skladbu v rámci moci výkonné, soudní a správní, včetně jednotlivých sociálních kategorií osob vyskytujících se na středověkých dvorech. Druhé podtéma „kultura“ pak přiblížilo dvorskou společnost z hlediska projevů vita curialis, včetně ohlasu dvorské kultury mimo prostředí panovnického dvora. Ve stejném vymezení jsou také prezentovány jednotlivé studie, které potvrzují, že dvůr tvořil centrum politické i správní moci v rámci ovládaného teritoria a zároveň představoval zázemí pro vlastní kulturně–společenské projevy. Přijímal a reflektoval vnější podněty, aby se stal zdrojem inspirace pro aristokracii a měšťany, stejně jako pro intelektuály či umělce. Dvůr současně určoval a přitom stále modifikoval způsoby chování, a to nejen v rámci vlastní dvorské společnosti, ale také v širším okruhu osob, které s ním přicházely do styku. Jednotlivé články prvního podtématu rovněž prokazují základní a výchozí metodologické přístupy při identifikaci skladby dvora, na které by mělo být dále navazováno. Jako výzvu k dalšímu studiu, při hledání nových možností a postupů, je proto možné chápat příspěvky druhého podtématu, jež zatím připomínají jen některé aspekty dvorské kultury středověku.