Prázdny
0,00 €
 
-28 %
Zinkoví chlapci

Zinkoví chlapci

Dátum vydania: 2016
V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové ...
Bežná cena knihy: 19,20 €
Naša cena knihy: 13,82 €
Ušetríte: 28 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 312
Väzba: Pevná
Rozmer: 150x212 mm
Hmotnosť: 500 g
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788087855751
Rok vydania: 2016
Žáner: Literatúra faktu
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Invektívy a inzultácie
Štefan Luby
8,80 €
Jednou nohou v hrobe
Dán Dominik
14,95 €
Právo pro techniky
Václav Liška
4,01 €
Moje prvé čiary
Lýdia Virgovičová
2,36 €
Krize - šance pro Vás? A proč ne!
Zitová Kateřina
8,64 €
Jak vyléčit depresi aneb Šest kroků k zdravému životnímu stylu
Ilardi Stephen S.
13,70 €
Kletba svitků
Woodová Barbara
10,42 €
O knihe
V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Poprvé vyšla v roce 1989 a v tehdejším Sovětském svazu způsobila velké pozdvižení, vášnivé diskuse a dokonce i soudní proces. Znamenala však i předěl v autorčině životě i díle. Po dvou knihách s poměrně nekonfliktními tématy Velké vlastenecké války se zde Alexijevičová poprvé dostala do zásadního sporu s oficiální doktrínou i míněním velké části ruské společnosti. Sama o svých zážitcích z návštěvy Afghánistánu mluví jako o klíčovém zlomu ve svých úvahách o podstatě komunistického režimu a ve své nobelovské řeči tento okamžik popisuje takto: Musím přiznat, že jsem se nestala svobodnou ze dne na den. (…) Než jsem jela do Afghánistánu, věřila jsem v socialismus s lidskou tváří. Zpátky jsem se vrátila prostá všech iluzí. „Odpusť mi, otče,“ řekla jsem při našem setkání, „vychoval jsi mě ve víře v komunistické ideály, ale stačilo vidět, jak sotva odrostlí sovětští studenti (…) zabíjejí v cizí zemi lidi, jež neznají, a všechna tvá slova se obrátila v prach. Jsme vrazi, tati, chápeš?!“ Kniha Zinkoví chlapci není rozborem válečné situace, ani výčtem akcí se statistikou padlých. Je sestavena z rozhovorů se sovětskými vojáky přeživšími afghánskou válku a také s příbuznými těch, kteří se z ní vrátili v zinkových rakvích. A právě mozaika těchto útržků vzpomínek a úvah vydává svědectví o nesmyslnosti a hrůze celého tažení, o mravním rozvratu a naprosté devalvaci lidského života, jež přineslo. Má neobyčejnou dokumentární sílu a je velmi aktuální navzdory osmadvaceti rokům, které uplynuly od jejího vydání i od ukončení afghánské agrese.