Znak, sebevědomí a čas.

Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouho­letých diskusí o restitucích církevního majetku nebo sporů o katedrálu sv. Víta? Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu? Jsou církve v České republice organizacemi se zvláštním postavením, nebo jen jednou ze zájmových skupin? Je KDU-ČSL konfesijní stranou úzce propojenou s katolickou církví, nebo se už přeměnila v moderní evropskou křesťansko-demokratickou stranu? Proč nedokázala konkurovat nejsilnějším politickým stranám? Jsou obtíže této křesťanské strany způsobeny jen personálními problémy, nebo mají hlubší příčiny? Zůstane KDU-ČSL parlamentní stranou? Jaké jsou možnosti a limity politických aktérů hájících nábožensky motivované zájmy v převážně ne-náboženské společnosti? Nejnovější kniha Petra Fialy hledá odpovědi na tyto otázky. Poutavý a zasvěcený výklad vycházející ze současných poznatků sociálních a humanitních věd nabízí nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti příležitost důkladněji přemýšlet o vztahu náboženství a politiky v České republice.