Prázdny
0,00 €
 
-21 %
Základ všeho vědosloví

Základ všeho vědosloví

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2007
Autor ve svých raných spisech Základ všeho vědosloví (1794) a Nárys vědosloví zvláštního (1795) pojednává o obrazotvornosti jako základu lidského myšlení a myslitelnosti věcí. Vědosloví představuje vědu o vědění vůbec a má zdůvodnit principy všech věd. V těchto spisech se Fichte pokouší o hlubší založení ...
Bežná cena knihy: 16,39 €
Naša cena knihy: 12,95 €
Ušetríte: 21 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 264
Väzba: Pevná
Rozmer: 130x200 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788072981908
Rok vydania: 2007
Žáner: duchovné teórie, smery, rozvoj
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Alpha 2. Bogdanovův klan
Youri Jigounov; Pascal Renard
0,00 €
Kommunikation in der Wirtschaft - Lehrerhandbuch
Lévy-Hillerich Dorothea
12,11 €
Prisma A2 Nuevo - Libro del profesor
autor neuvedený
31,96 €
Pokojovky
Zuz Gašparovičová
27,75 €
Michal Prokop - ztráty a návraty
Michal Bystrov
22,00 €
Matka Tereza
Greg Watts
5,90 €
Životy slavných umělců
Ayres Charlie
11,73 €
O knihe
Autor ve svých raných spisech Základ všeho vědosloví (1794) a Nárys vědosloví zvláštního (1795) pojednává o obrazotvornosti jako základu lidského myšlení a myslitelnosti věcí. Vědosloví představuje vědu o vědění vůbec a má zdůvodnit principy všech věd. V těchto spisech se Fichte pokouší o hlubší založení Kantovy kritické filosofie. Fundament pro jednotné vyložení zkušenostní čili jevové skutečnosti jako podléhající zákonům přírody, již Kant tematizuje ve své teoretické filosofii, i lidské svobody, již tematizuje ve své praktické filosofii, nachází Fichte v původní činnosti subjektu čili Já – v sebekladení. V jeho výkladu jednoty ustavování jevového světa i seberozvíjení lidské svobody získává přitom centrální úlohu tzv. transcendentální obrazotvornost, schopnost, jejíž funkci Kant pouze opatrně naznačuje v prvním vydání Kritiky čistého rozumu (1781). Díky aktivitě této obrazotvornosti je podle Fichta konstituována jevová skutečnost ve své časové, prostorové a kategoriální povaze a právě skrze tuto konstituci předmětnosti dospívá lidský subjekt k rozvinutí sebe sama ve své rozumové svobodě a odpovědnosti.